Obecní teploměr

Přihlášení

Dotační tituly

Integrovaný regionální operační program

Ostatní

Knihovna

Založení

V roce 1918 byl založen spolek Sdružení dorostu československého venkova, který vlastnil knihovnu. Snad proto, když v roce 1920 bylo uzákoněno vedení pamětních knih každou obcí, bylo také nařízeno, aby se obec starala o vzdělání svých občanů. Aby obec vlastnila obecní knihovnu, byla tato knihovna darována dorostem obci. Tenkrát bylo v knihovně 310 svazků. Neustále se ale doplňovala darem od jednotlivců a také z dávky ze zábav, takže dostoupila úctyhodného počtu svazků.

9. prosince 1953 oběžník stanovil přejmenování dosud používaného názvu Místní lidová knihovna na Knihovnu osvětové jizby. Knihovnicí byla pověřena pí. Marie Sládková.

Umístění

Poprvé byla ustanovena v čp. 33 (p. Holman knihovníkem). Po několika letech byla převezena do čp. 32. To byl knihovníkem p. J. Novák. U něho pobyla až do roku 1945, kdy byla opět převezena. Tentokrát do čp. 23 (knihovníkem p. Vincenc Patočka).

Zřízením místnosti pro Národní výbor byla roku 1951 opět přestěhována (vznik Klubovny). Knihovníkem byl ustanoven Zdeněk Lehký. Za něho, po odchodu na vojenskou službu, činnost zastával František Koutník.

Budova Klubovny.

Pohroma

K pohromě došlo celkem dvakrát. První pohromou byli Němci. Za okupace vyházeli mnoho svazků z důvodu, že se do knihovny zařazovat nesmí.

Druhá pohroma byla roku 1953. Při revizi bylo shledáno, že je zde ještě mnoho knih, které se do dnešního dění nehodí. Proto byly odstraněny.

Uznání

Knihovně se dostalo uznání v roce 1955 za činnost, kterou konala roku předešlého. Uznání bylo v krajské soutěži, kdy bylo knihovnici p. Sládkové předáno Čestné uznání a poukázka na 1500 Kč na knihy. Uznání udělila rada Krajského národního výboru v Hradci Králové.

Kulturní odbor rady KNV v Hradci Králové, proto navrhl pro rok 1955 naši knihovnu a Osvětovou jizbu opětovně jako reprezentanta hradeckého kraje, na úseku kulturní činnosti na vesnici malého typu do celostátní soutěže o Uznání ministerstva kultury. Skutečně v roce 1958 dosáhla knihovna Osvětové jizby za svou úspěšnou činnost v roce 1958 dalšího uznání. Jednalo se o Čestné uznání ministerstva školství a kultury a 1000 Kč poukázku, jako prémii na další nákup knih.

Zasloužené odměny za vykonanou práci v knihovně se Marii Sládkové po té dostalo opět v roce 1960. Ministerstvo školství a kultury udělilo Nejvyšší uznání lidové knihovně v Urbanicích včetně titulu Vzorná veřejná knihovna.

Kulturní vývoj

S vývojem politického a společenského života se vyvíjel i život kulturní. Každým rokem bylo promítnuto mnoho filmů a pořádána velká spousta dalších akcí nebo besed. Například v roce 1964 zde bylo promítnuto 35 filmů. Od podzimu byly pravidelně promítány každých 14 dní dětské a naučné filmy pro žáky devítileté základní školy v Praskačce.

Po sloučení obcí stále více docházelo ke shromažďování kulturního a společenského života do obce Praskačky. Naše Osvětová beseda se stala pouhou pobočkou Osvětové besedy v Praskačce. Pouze Místní lidová knihovna v Urbanicích zůstala jako hlavní (měla pobočky v Praskačce a ve Vlčkovicích). Zajisté jen pro její mimořádně úspěšnou činnost z let minulých. Nebýt těchto úspěchů, nezbylo by zde již vůbec nic.

Statistika knihovního fondu

Statistiky z historie mladší než je uvedena zde, lze nalézt na webu Místní knihovny Urbanice.

Rok Svazků celkem Čtenářů Výpůjček
1920 310 - -
1953 624 27 546
1954 756 41 1032
1955 992 47 1164
1956 1051 62 1325
1957 1272 92 2107
1958 1576 102 3362
1960 2123 136 5599
1961 2349 137 (47 dětí) 4975
1963 2833 154 5521
1964 3101 144 (41 dětí) 3460